trocha historie závodu
VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt
Historie závodu v Karl-Marx-Stadtu (dnešní Chemnitz, předtím a v českém prostředí známý jako Saská Kamenice), kde se vyráběly legendární dodávky Barkas B 1000, je fascinujícím příběhem socialistického plánovaného hospodářství, technického důvtipu i paradoxů tehdejší doby. Zajímavostí je, že ačkoliv máme Barkas spojený primárně s dodávkami, samotný závod v Karl-Marx-Stadtu plnil v rámci koncernu IFA ještě jednu, neméně důležitou roli: byla to hlavně obří motorárna.
Kořeny podniku: Od Framo k Barkasu (před rokem 1958)
Příběh Barkasu nezačal přímo v Karl-Marx-Stadtu, ale v nedalekém Hainichenu a Frankenbergu. Tam sídlila tradiční automobilka Framo, která už od meziválečných let vyráběla malé užitkové vozy.- 1945–1950: po druhé světové válce bylo kompletní strojní zařízení Framo odvezeno do Sovětského svazu v rámci válečných reparací. Továrnu se však podařilo obnovit a znárodnit pod hlavičkou národního podniku (VEB).
- 1954: začala výroba velmi populárního modelu Framo V 901/2 (malý valník či dodávka s kapotou).
- 1956: vzhledem k politickému tlaku na odstranění „kapitalistických“ názvů byla značka Framo přejmenována na Barkas (punské jméno, které v překladu znamená „Blesk“). Vznikl tak národní podnik VEB Barkas-Werke Hainichen.
Vznik gigantu VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt (1958)
Zlomový okamžik pro samotné město Karl-Marx-Stadt (které neslo tento název v letech 1953–1990) přišel k 1. lednu 1958.- centrální plánovači NDR rozhodli o masivní fúzi. Původní závod v Hainichenu byl organizačně sloučen se dvěma velkými podniky přímo v Karl-Marx-Stadtu: s VEB Motorenwerk Karl-Marx-Stadt (motorárna) a VEB Fahrzeugwerk Karl-Marx-Stadt (automobilový závod).
- vznikl jeden obří kombinát se sídlem v Karl-Marx-Stadtu, spadající pod průmyslové sdružení IFA.
- podnik byl extrémně decentralizovaný – finální montáž vozů, výroba motorů, lisování karoserií a komponenty se dělaly na různých místech v regionu a složitě se převážely. V samotném Karl-Marx-Stadtu se nacházelo ředitelství a především hlavní motorárna, která dodávala dvoutaktní motory nejen pro Barkas, ale i pro stovky tisíc vozů Trabant 601.
Zlatá éra a příchod modelu B 1000 (1961–1980)
- 14. června 1961: z montážní linky sjel první sériový Barkas B 1000. Na svou dobu šlo o mimořádně pokrokový vůz s koncepcí „vše vpředu“ (motor před přední nápravou, pohon předních kol), samonosnou karoserií a nezávislým zavěšením všech kol na torzních tyčích. Díky absenci kardanu a rámu měl vůz extrémně nízko položenou rovnou podlahu a obrovský nákladový prostor.
- paradox motoru: Zatímco podvozek a design byly v roce 1961 na světové špičce, motor byl nouzovým řešením – tříválcový dvoutakt chlazený kapalinou (původem z Wartburgu) o objemu 1,0 litru. Tento motor se v Karl-Marx-Stadtu s drobnými inovacemi (zvýšení výkonu ze 42 na 44 koní) vyráběl neskutečných 27 let.
- monopol v NDR: Závod chrlil desítky variant – skříně, valníky, mikrobusy, sanity, hasičské vozy i nechvalně proslulé uzavřené vozy pro tajnou policii Stasi. Čekací doby pro soukromníky činily běžně 10 až 14 let, protože přednost měly státní podniky a export.
Licenční skok a spolupráce s Volkswagenem (1984–1989)
V 80. letech byly dvoutaktní motory v Evropě kvůli emisím a spotřebě neudržitelné. Vedení NDR se odhodlalo k gigantické a finančně vyčerpávající investici.- 1984: NDR podepsala miliardovou licenční smlouvu s koncernem Volkswagen. Součástí dohody bylo, že se v Karl-Marx-Stadtu postaví kompletně nová, moderní motorárna na produkci čtyřtaktních motorů VW (řada EA 111).
- nová motorárna: Do modernizace podniku v Karl-Marx-Stadtu natekly obrovské peníze. Od roku 1988 zde závod začal masově vyrábět čtyřválce 1.1 pro Trabant 1.1 a 1.3 pro Wartburg 1.3.
Čtyřtakt, pád zdi a rychlý konec (1989–1991)
- Podzim 1989: na podzimním lipském veletrhu byl představen inovovaný model Barkas B 1000-1. Ten dostal právě saský licenční čtyřtakt VW o objemu 1272 cm³ (58 koní) a drobný facelift plastové masky.
- 1. září 1990: v Karl-Marx-Stadtu (v té době již po referendu přejmenovaném zpět na Chemnitz) začala sériová výroba čtyřtaktního Barkasu. Jenže politické změny a pád berlínské zdi přinesly měnovou unii a otevření trhu.
- střet s realitou: O zastaralý Barkas, byť se skvělým motorem VW, přestal být ze dne na den zájem. Západní konkurence (VW Transporter T4, Ford Transit) nabízela nesrovnatelně vyšší komfort, bezpečnost a moderní dieselové motory.
- 10. dubna 1991: Výroba automobilů Barkas byla definitivně ukončena. Celkem bylo vyrobeno 175 740 kusů původních dvoutaktů a pouhých 1 961 kusů čtyřtaktní verze B 1000-1.
Co se stalo s továrnou potom? Po ukončení výroby v roce 1991 projevila ruská společnost z okolí Petrohradu zájem o odkoupení kompletní výrobní linky. Celá technologie montáže aut byla v Chemnitzu pečlivě zdokumentována, rozebrána, zabalena do beden a připravena k expedici do Ruska. Z obchodu ale kvůli nedostatku financí na ruské straně sešlo a unikátní výrobní linka nakonec skončila ve šrotu.Moderní motorárna postavená pro licence VW však nezanikla – areál byl integrován přímo pod koncern Volkswagen, který v Chemnitzu (Karl-Marx-Stadtu) vyrábí motory a automobilové komponenty dodnes.
| historie podle modelů vozů | historie podle let |
historie podle modelu vozu
výroba vozů v Hainichenu, Frankenbergu, následně v Karl-Marx-Stadtu
vozy FRAMO 
Framo V900 Framo V901 Framo V901/2 Barkas B1000 Barkas B1000-1
osobní i užitkové vozy značky Framo
- výroba jednotlivých modelů do 1945
- v roce 1945 bylo vybavení továrny v rámci válečných reparací odvezeno do SSSR
- od roku 1947 opravy vozidel
Framo V900
- plán na výrobu
- nebyl realizován ani kus, důvodem byl nedokončený vývoj
Framo V901
- modernizace starého předválečného typu V501/2 s novým motorem typu Ifa F9/1
Framo V901/2
- výroba 9/1954 - 1956
Framo 901/2 Z
- výroba 1956 - 1964
Framo 901/3
- výroba 1956 - 1964
Barkas B1000
- výroba 1961 - 1989
Barkas B1000-1
- výroba 1989 - 4/1991
| historie podle modelů vozů | historie podle let |
historie podle let
- ╔ 1923
- ║ - Dánský inženýr Jørgen Skafte Rasmussen (zakladatel slavné značky motocyklů a automobilů DKW) zakládá v saském Frankenbergu společnost Metallwerke Frankenberg GmbH. Zpočátku továrna v bývalých kasárnách vyrábí pouze komponenty pro motocykly DKW (sedla, karburátory, spojky).
- ╠ 1926
- ║ - Rasmussen přichází s nápadem spojit jednoduchost motocyklu s užitnou hodnotou auta. Vzniká prototyp levného nákladního vozidla pro živnostníky.
- ╠ 1927
- ║ - Spuštěna sériová výroba tříkolky DKW Eil-Lieferwagen (typ TV 300). Motor o objemu 300 cm³ (7 koní) byl umístěn přímo nad předním kolem, které poháněl řetězem. Vzadu byla otevřená ložná plocha. Vůz neměl kabinu, startér ani zpátečku, ale uvezl 500 kg a byl osvobozen od daní.
- ╠ 1930
- ║ - Na trh přicházejí modernizované tříkolky Framo LT 200 a LT 300. Za příplatek už nabízely budku pro řidiče, čelní sklo a převodovku se zpátečkou. Podvozky se masivně exportovaly až do Indie pro stavbu motorových rikš. Díky levným užitkáčům firma úspěšně přežila velkou hospodářskou krizi.
- ╠ 1932
- ║ - Rasmussen kupuje areál zkrachovalé přádelny v nedalekém městě Hainichen, kam se rozhodne celou výrobu kvůli nedostatku místa přestěhovat.
- ╠ 1933
- ║ - Framo zkouší štěstí s osobními vozy. Vzniká bizarní tříkolový osobní vůz Framo Stromer (FP 200) s aerodynamickou karoserií z koženky a překližky. Rám vozu sloužil zároveň jako výfuková trubka. Prodalo se 737 kusů.
- ╠ 1934
- ║ - 1. ledna 1934: Firma oficiálně mění název na FRAMO-Werke GmbH Hainichen. Přestěhování výroby je dokončeno. Představen je nový osobní model Framo Piccolo – tentokrát již čtyřkolový s motorem vzadu, který poháněl řetězem pouze levé zadní kolo. Prodalo se kolem 720 kusů.
- ╠ 1935
- ║ - Zlom v užitkových vozech. Vzniká Framo HT 600 – první čtyřkolový nákladní automobil značky s nosností 1 tuny. Poháněl ho vodou chlazený dvoudobý dvouválec DKW.
- ╠ 1937
- ║ - Přichází model HT 1200 / V 1200. Kvůli potřebě vyššího výkonu dostává vůz poprvé čtyřtaktní čtyřválec (licence Ford Eifel) o výkonu 34 koní. Karoserie se stavěla tradiční metodou: ocelové plechy přibíjené na dřevěnou kostru.
- ╠ 1938
- ║ - Nacistický tzv. Schell-Plan (státní regulace autoprůmyslu za účelem standardizace pro armádu) nařizuje, že tříkolky smí v Německu vyrábět už jen firmy Tempo a Goliath. Framo musí výrobu tříkolek ukončit a soustředit se výhradně na čtyřkolové vozy.
- ╠ 1939
- ║ - Na trh přichází lehký čtyřkolový valník Framo V500 s dvoutaktním dvouválcem a nosností 750 kg. Stává se velmi populárním.
- ╠ 1941
- ║ - Na základě vojenských požadavků se vyrábí sjednocený typ Framo V501 (tzv. Haupttyp 650). Dlouho se vedení daří bránit čistě zbrojní výrobě.
- ╠ 1943
- ║ - Továrna je od října plně podřízena válečné mašinerii Třetí říše. Výroba aut končí, továrna (kde pracují i nuceně nasazení) až do konce války chrlí zaměřovače pro protitankové kanóny (PAK 38/40), raketomety Nebelwerfer a díly pro automatické palubní zbraně letadel.
- ╠ 1945
- ║ - Po kapitulaci Německa spadají drážďanské a saské oblasti pod Sovětskou vojenskou administrativu (SMAD). Na základě příkazu k válečným reparacím je továrna Framo v Hainichenu kompletně demontována. Všechny stroje a výrobní zařízení jsou odvezeny do Sovětského svazu. Ředitel Hans Rasmussen (syn zakladatele) je zatčen a umírá v internačním táboře.
- ╠ 1946
- ║ - V opuštěných halách se schází kolem 50 bývalých zaměstnanců. S pouhými 40 nalezenými nebo opravenými stroji začínají od nuly. Vyrábí se nedostatkové zboží pro poválečný život: košíky na brambory, lisy na brambory, ruční vozíky, dětské koloběžky a kuchyňská kamna. Provádějí se opravy starých aut.
- ╠ 1948
- ║ - 17. dubna 1948: Podnik je oficiálně znárodněn komunistickou vládou a později začleněn do státního automobilového sdružení IFA.
- ╠ 1949
- ║ - Obrovský úspěch. Ze zbylých předválečných dílů a nově odlitých komponentů se daří obnovit výrobu automobilů. První poválečný vůz Framo V501/2 opouští dílnu – kvůli totálnímu nedostatku materiálů stál na ráfcích úplně bez pneumatik a měl nouzovou dřevěnou kabinu. Přesto se do konce roku vyrobí 65 kusů.
- ╠ 1951
- ║ - Do vozu se začíná montovat nový vodou chlazený dvoudobý tříválec (900 cm³) vyvinutý v Chemnitzu (Karl-Marx-Stadtu) pro osobní vozy IFA F9 (později Wartburg). Vzniká model Framo V901.
- ╠ 1954
- ║ - Na trh přichází nejpopulárnější a technicky nejvyspělejší model Framo V901/2. Auto dostalo výrazně širší, moderněji tvarovanou kabinu, přičemž přední světlomety byly poprvé integrované přímo do blatníků (předchozí modely je měly samostatně stojící na tyčích vedle kapoty). Výkon motoru stoupl na 28 koní. Vyráběl se jako valník, skříňová dodávka, sanitka i policejní vůz. Několik stovek kusů se exportovalo i do Československa.
- ╠ 1956
- ║ - Výkon motoru se v rámci modernizace zvýšil na 31 koní (21 kW), vůz dostal lepší hydraulické brzdy a prodloužený rozvor. Zároveň přišlo politické nařízení odstranit z názvů podniků jména původních kapitalistických zakladatelů a staré názvy.
- ╠ 1957
- ║ - Značka Framo oficiálně zaniká. Celý národní podnik v Hainichenu je přejmenován na VEB Barkas-Werke.
- ║ - Na základě politického nařízení dochází k přejmenování původního závodu v Hainichenu na VEB Barkas-Werke Hainichen. Starý, ale spolehlivý model s kapotou (Framo V901/2) se ze dne na den začíná prodávat pod značkou Barkas V901/2.
- ╠ 1958
- ║ - Ačkoliv se podnik od roku 1957 jmenoval Barkas a k 1. lednu 1958 byl sloučen do velkého kombinátu se sídlem v Karl-Marx-Stadtu, legendární zakulacený valníček se pod názvem Barkas V901/2 vyráběl dál až do roku 1961 (celkem se vyrobilo 25 604 kusů typu V901/2).
- ╠ 1959
- ║ - Podnik funguje jako decentralizovaný kolos. Výroba motorů a ředitelství sídlí v Karl-Marx-Stadtu, lisovna karoserií je v Hainichenu a finální montáž se postupně připravuje v novém, větším závodě ve Frankenbergu. Souběžně probíhá tajný vývoj zcela nové, revoluční dodávky pod kódovým označením „L1“.
- ╠ 1961
- ║ - V továrně Frankenberg je oficiálně spuštěna sériová výroba nového modelu Barkas B1000. Na tehdejší dobu šlo o naprosté zjevení: samonosná karoserie, motor vpředu, pohon předních kol a nezávislé zavěšení všech kol. Oproti starému typu V 901/2 nabízel obrovský vnitřní prostor a nosnost 1 tunu. Poháněl ho dvoutaktní tříválec o objemu 900 cm³ (42 koní).
- ╠ 1962
- ║ - Barkas B1000 získává zlatou medaili na mezinárodním Lipském veletrhu za pokrokovou konstrukci. Začíná export do zemí tehdejšího RVHP včetně Československa.
- ╠ 1964
- ║ - Definitivně končí výroba starého typu s kapotou (V901/2) v Hainichenu. Celý koncern Barkas-Werke se přeskupuje výhradně na masovou produkci typu B1000 a motorů.
- ╠ 1965
- ║ - V Karl-Marx-Stadtu se rozbíhá masová výroba modernizovaných dvoutaktních tříválců o objemu 992 cm³. Tyto motory putují nejen do Barkasů, ale stávají se srdcem stovek tisíc osobních vozů Wartburg 353. (motor není shodný, má drobné odlišnosti, viz Záměna motorů pro Wartburg a Barkas)
- ╠ 1969
- ║ - Barkas B1000 prochází první velkou technickou modernizací. Výkon motoru stoupá na 45 koní (33 kW), auto dostává novou palubní desku a elektroinstalace přechází z 6V na modernější 12V systém.
- ╠ 1971
- ║ - Představen typ B1000/1 se zvýšenou plastovou střechou, která se stává standardem pro sanitní vozy a speciální laboratoře.
- ╠ 1973
- ║ - Továrna dosahuje stabilního tempa výroby. Barkas-Werke se stává jediným výrobcem lehkých užitkových vozů v NDR. Konkurence neexistuje, poptávka státu i občanů drasticky převyšuje výrobní kapacity. Čekací doby rostou na více než 10 let.
- ╠ 1975
- ║ - V rámci bezpečnostních norem jsou do vozů montovány dvouokruhové brzdové systémy, bezpečnostní pásy a upravené topení.
- ╠ 1978
- ║ - Výroba v Karl-Marx-Stadtu překonává milník v počtu vyrobených motorů (pro Wartburgy i Barkasy). Podnik produkuje kolem 40 oficiálních karosářských verzí Barkasu (valníky, mikrobusy, sanity, hasičské speciály, pojízdné prodejny, přepravníky aut).
- ╠ 1980
- ║ - Inženýři v Barkasu mají v šuplících připravené projekty moderních čtyřtaktních dodávek a dieselových motorů, ale centrální plánovací komise v Berlíně veškeré inovace zamítá kvůli nedostatku peněz. Podnik musí dál vyrábět morálně zastarávající dvoutakt.
- ╠ 1984
- ║ - Zlomový rok. Vláda NDR podepisuje tajnou miliardovou smlouvu s koncernem Volkswagen AG o nákupu licencí na moderní čtyřtaktní motory VW (řada EA 111). Úkolem vybudovat obří, supermoderní motorárnu pro tyto licence je pověřen právě podnik VEB Barkas-Werke Karl-Marx-Stadt.
- ╠ 1985
- ║ - V Karl-Marx-Stadtu probíhá masivní stavební činnost. Staré haly jsou demolovány a staví se nová robotizovaná hala s moderními západními technologiemi za devizové prostředky.
- ╠ 1987
- ║ - Do běžné výroby Barkasu B1000 se po dlouhých letech vývoje konečně dostávají boční posuvné dveře, které výrazně usnadňují nakládání v úzkých prostorech.
- ╠ 1988
- ║ - V nové motorárně Barkas-Werke startuje sériová výroba licenčních čtyřválců VW. Tyto moderní motory s objemem 1,1 a 1,3 litru jsou okamžitě expedovány do montážních závodů pro vozy Trabant 1.1 a Wartburg 1.3.
- ╠ 1989
- ║ - Podzim 1989: Na Lipském veletrhu je představen dlouho očekávaný Barkas B1000-1. Do vozu je konečně namontován licenční čtyřtaktní motor VW o objemu 1272 cm³ (58 koní). Auto dostává plastovou masku chladiče a modernější přístroje. Souběžně ale v zemi padá Berlínská zeď a komunistický režim se hroutí.
- ╠ 1990
- ║ - 1. září 1990: V továrně ve Frankenbergu startuje plná sériová výroba čtyřtaktního Barkasu B1000-1. V téže době se po referendu město Karl-Marx-Stadt přejmenovává zpět na historický Chemnitz (Saská Kamenice). Podnik mění právní formu na Barkas GmbH pod správou státní privatizační agentury (Treuhandanstalt).
- ║ - Na podzim přichází měnová unie a západní marka. Otevření trhu znamená okamžitý kolaps. O Barkas B1000-1 (byť se skvělým motorem VW) nikdo v sjednoceném Německu nestojí. Západní konkurence (VW Transporter T4, Ford Transit, Fiat Ducato) nabízí nesrovnatelně vyšší komfort, bezpečnost a úsporné naftové motory.
- ╠ 1991
- ║ - 10. dubna 1991: Z montážní linky ve Frankenbergu sjíždí poslední Barkas s pořadovým číslem 175 740 (u typu B1000) a 1 961 (u typu B1000-1). Výroba aut je definitivně ukončena.
- ║ - (zbytek roku): Ruská společnost projevuje zájem o odkoupení kompletní výrobní linky na auta a její přesun k Petrohradu. Linka je v Sasku kompletně rozebrána a zabalena do beden. Transakce však kvůli finančnímu kolapsu na ruské straně selhává a zabalená linka končí v kovošrotu.
- ╠ 1995
- ║ - Zatímco automobilová montážní divize ve Frankenbergu zanikla, moderní motorárna v Chemnitzu (Karl-Marx-Stadtu), vybudovaná v 80. letech pro licence VW, byla zachráněna. V rámci privatizace ji převzal přímo koncern Volkswagen AG. Pod názvem Volkswagen Sachsen GmbH, Motorenwerk Chemnitz funguje na stejném místě dodnes a vyrábí moderní motory a komponenty pro miliony vozů koncernu VW.
- ╚ 2026
